Suchá výstavba
Něco o sádře!
Sádra je pro lidi dotykově příjemný, stavebně biologicky zcela nezávadný produkt. Má blízkou hodnotu pH lidské pokožce a je bez zápachu. Je to tedy ekologicky a biologicky dokonalý materiál.
Sádra přispívá k tepelné pohodě člověka, zlepšuje zvukovou izolaci prostoru a řeší protipožární ochranu staveb. Sádrokartonové desky jsou vnímány jako teplé a vytvářejí útulnost prostoru.
Sádra reguluje vlhkost vzduchu v uzavřených prostorách, protože se skládá z mnoha malých pórů, které v případě potřeby přijímají vlhkost a při velkém suchu ji opět vracejí do místnosti. Sádra tak přispívá k optimálnímu klimatu obydlí.
Život se sádrou:
Vyvážené klima má mnoho předností
Není nadto žít v příjemném klimatu s čistým vzduchem. K tomu účelu používá společnost Knauf sádru. Sádra může přispět k vašemu dobrému pocitu dvojím způsobem - na jedné straně vyzařuje teplo a na druhé straně chrání proti ohni při požáru. Na první pohled to zní paradoxně – člověk nepotřebuje vytápění, aby se ohřál. Sám vydává teplo a předává ho okolí, a to i ve vytápěných místnostech. Člověk se cítí nejlépe, jestliže rozdíl mezi tělesnou teplotou a okolím je minimální. Uchopte do ruky různé materiály a zjistíte, že vyvolávají rozdílný tepelný vjem. Např. sádrokartón působí tepleji a je příjemný na dotek.
Póry pro příjemný pocit
Také vlhkost vzduchu je důležitá. V zimě by měla činit 40-45 % a v létě 50-60 %. Toho lze snadno dosáhnout, protože sádra má mnoho malých pórů, které podle potřeby přijímají vlhkost a znovu ji uvolňují, jakmile je vlhkost nízká.
Voda, která váže energii
Oheň má často pustošivé následky. Domy, vesnice a dokonce i celá města padla za oběť plamenům. Důvodem byly nedostatečná bezpečnostní opatření a použití nevhodných stavebních materiálů. Sádra obsahuje 20 % vázané krystalické vody, a tedy dokáže při požáru spotřebovat velké množství energie. Stěny jsou tvořeny nehořlavým materiálem, který je používán pro výrobu nehořlavého obložení. Tento materiál je naprosto bez zápachu, je zcela neškodný a nepůsobí negativně na pokožku.
Tepelná pohoda závisí na:
• energii (= výživě), která je dodávána organismu. Závisí rovněž na vývinu tepla uvnitř těla a vlastních mechanismech tepelné regulace
• tepelné výměně oděvu (druhá pokožka)
• povrchové teplotě okolních ploch místností (třetí pokožka)
• typu tepelného zdroje
• teplotě vzduchu v místnosti
• vlhkosti vzduchu
• pohybu vzduchu
• zatížení prachem
Co se děje v těle, jestliže je chladno?
Pokud výrazně klesne okolní teplota,
• dojde k aktivaci centra pro vývoj uchování tepla v hypotalamu
• zintenzívní se vnitřní tělní spalovací procesy
• dochází ke snížení prokrvení pokožky
• zvýší se napětí svalů kostry
• projevuje se snaha zmenšit plochu vyzařující teplo
• dochází k třesavce
• u novorozenců je vyvoláno spalování hnědé tukové tkáně (uvolňování tepla bez třesu)
Tipy:
Pocit chladu vyvolaný nízkou teplotou vzduchu lze odstranit zvýšením teplotou sálání (= teploty stěn, stropu, podlahy atd.)
Nepříjemný pocit v místnosti s nízkou teplotou sálání (= místnost se studenými stěnami) lze částečně odstranit zvýšením teploty vzduchu.
